Přeji vám všem krásné nedělní dopoledne.
Někdy život rozdává rány a nám nezbývá než se s tím nějak vyrovnat,
nebo se o to snažit.
Poslední tři měsíce se s námi nijak nemazlil.
V březnu zemřela manželova mamka.
O tom, že jsem se oni starala 8 let jsem již psala. Poslední měsíce
to bylo opravdu hodně těžké. Naprostý ležák, většinou úplně mimo,
musela se krmit, přebalovat, obracet ze strany na stranu, podkládat,
aby neměla proleženiny.
Měla už 91 roků a tak se to nějak i očekávalo.
Se smrtí se člověk těžko vyrovnává , ale tady to bylo spíš vysvobození, jak pro ni, tak i pro nás.
Ukončila jsem péči a nahlásila se na pracák.
Několik nabídek nevyšlo.
Přišel květen......a další rána. Zcela nečekaná.
Zítra to budou tři týdny kdy nad ránem zemřela moje mamka.
Přesně taková rána přišla skoro před 31 lety, kdy takhle nečkaně
zemřel taťka. Teď úplně to samé.
Já vím, je to život a smrt do něj patří......jen ty rány hodně bolí.
V úterý jsem dostala nabídku na práci.
Budu pracovat ve stejné firmě jako manžel se synem.
Je to úplně jiný obor než jaký jsem dělala.
Budu se toho muset hodně učit, snad to zvládnu.
Takže 1.6. nastupuji .
Mějte se krásně a přeji , aby se vám vše dařilo.
